S Jiřím Tomanem z Národního technického muzea v Praze o výchově budoucích technologů v Čechách

Nedávno jsme vám přinesli reportáž o workshopech pro mladé a nadějné kutily, kteří se svými vynálezy dokonce i soutěží. To vše pod taktovkou Jiřího Tomana, bývalého učitele z průmyslových škol, který ani v důchodu nezanevřel na své povolání a učí děti technickému vzdělání dodnes v prostorech Národního technického muzea.

S Jiřím Tomanem z Národního technického muzea v Praze o výchově budoucích technologů v Čechách

Nedávno jsme vám přinesli reportáž o workshopech pro mladé a nadějné kutily, kteří se svými vynálezy dokonce i soutěží. To vše pod taktovkou Jiřího Tomana, bývalého učitele z průmyslových škol, který ani v důchodu nezanevřel na své povolání a učí děti technickému vzdělání dodnes v prostorech Národního technického muzea. Se svým projektem se minulý rok dostal do finále soutěže E.ON Energy Globe v kategorii Kutil, již sice neproměnil, to mu ale neubírá na potenciálu, který v technických soutěžích a workshopech dříme. Jiřímu Tomanovi tak možná chodí do třídy budoucí významní vynálezci, kteří se zařadí po bok takových, jakými byli Otto Wichterle, František Křižík a další čeští krotitelé vědy a techniky.

Jak se vám daří po soutěži EEGA 2016?
Jiří Toman: Výborně! Díky mediálnímu zveřejnění technických soutěží si jich více váží v samotném NTM a vedení škol, která oslovujeme, jsou k soutěžím vstřícnější.

Přihlásily se do vašeho kroužku nové děti, případně, vzbudila soutěž EEGA další nadšení pro kutilství v již stávajících studentech?
Ano, do letošního ročníku se přihlásilo minimálně o třetinu více soutěžících. Dokončit stavbu Stirlingova motorku není moc jednoduché. Všichni, kteří to dotáhli až k soutěži, byli a jsou dobří kutilové. A ti nejnadšenější přicházejí v dalších ročnících s vylepšenými motorky.

Proč je důležité vést děti k technickému vzdělání?
Dříve bylo kutilství a technická zručnost nutností. Sami jsme si spravovali kola, pak motorky, auta a věci v domácnostech. Nyní je vše příliš sofistikované a kluci si dávají i kola do servisů. Proto se ke kutilství musí čím dál více vésti vědomě a ukazovat lidem podstatu věcí, která zůstává stejná. Pokud sami něco nezkusí a neumí, těžko se přihlásí na technickou školu.

toman

Co děti v útlém věku motivuje zajímat se o technologie a fyziku?
Živé pokusy, hmatatelné, které si mohou zkusit, které vedou k různým variacím a aplikacím. Je zajímavé vidět, jak děti dokáží aplikovat nějaký pokus ve zcela překvapivě jiné podobě. Stirlingův motorek je v principu jednoduchý, zajímavé motory popisuji a dávám na stránky soutěže v jejich výrobě. Přesto se každým rokem dočkáme překvapení v disciplíně „Technické vylepšení“, kdy soutěžící přijdou s novým zajímavým řešením.

Pokračují vaši žáci dále studiem vysokých technických škol?
U vítězů, zejména těch, co přišli do soutěže vícekrát, je to pravidlem.  Jsou nadšení a ve studiu technických oborů úspěšní.

Dokážete si představit, že vám na workshopy možná chodí budoucí významný vynálezce či objevitel?
Dokážu. Technických workshopů se zúčastňují učitelé odborných škol i gymnázií. Jsou to ti učitelé, kteří překonají bariéru organizování akce, vybírání peněz (60 Kč na žáka) a organizování změny rozvrhu výuky. To vše proto, aby jejich žáci lépe porozuměli nějakému tématu. Takoví učitelé mívají lepší žáky a mezi nimi bude pravděpodobněji některý zcela výjimečný.

Jaká je podle vás situace školství ČR v oblasti technologií?
V oblasti výuky technologií i konstrukce je situace, dle mé jednatřicetileté zkušenosti z učení na průmyslových školách, dost tristní. Počet vyučovacích hodin je omezován, více se využívá pouze obrázků či videí, místo reálných zkušeností. Učitelé to dělají proto, aby naplnili všechny body rozsáhlých tematických plánů. Aby v třídní knize byl název konkrétního tématu a žáci měli stejný nadpis v sešitě. Podstata věci a to, jestli téma žáci správně pochopili, což u technické látky často znamená vzít věci do skutečných rukou, se moc neřeší.

Myslíte, že danou situaci může zlepšit i váš kroužek a jemu podobné aktivity?
Jedna soutěž, byť celostátní, a speciální workshopy, byť dobré, situaci nevyřeší. Je potřeba systémové řešení. Jedním krokem je například dlouhodobá praktická maturita na odborných školách. Žák pracuje na individuálním projektu po dobu 1 až 1,5 roku, který obhajuje, rozumějte, podrobně vysvětluje před maturitní komisí. Výsledkem je teoretické i praktické řešení nějakého předmětu.

Jak by to mohlo vypadat?
Například si žák vyrobí tlumiče pro svoji motorku a zpracuje k tomu celou problematiku do své písemné práce. Navrhoval jsem před lety několik komplexních zadání řediteli mé školy. Nebylo přijato fakticky pro přílišnou náročnost pro učitele, formálně kvůli nespravedlivosti různých zadání. Ve fyzice je situace podobná. To, co žáci potřebují, jsou fyzikální pokusy, které sami dělají. Na dobrých školách u nás mají dvakrát za pololetí laboratorní práce z fyziky. Většinou pouze gymnázia. Já nyní částečně působím jako asistent pro science předměty v Prague British School. Tam pomáhám tyto pokusy chystat a uklízet – pro fyziku, chemii a biologii. To v běžné škole nemá učitel čas dělat. Jestliže se ví, že výuka fyziky u nás selhává (chemické pokusy jsou přímo zakázané), potom by se měly věnovat prostředky právě na takové asistenty, které si zatím státní škola nemůže dovolit. Potom mohou žáci sami dělat pokusy ve dvojicích každý týden. Na aktivitě žáků PBS se takový přístup ihned pozná.

toman

Jak se daří soutěžím, které pořádáte? Kdo všechno se může přihlásit?
Nejúspěšnější soutěž – Stirlingův motor – se úspěšně rozšiřuje do dalších měst s odbornými školami. Auto na gumičku na základních školách má veliký skrytý potenciál. Ten spočívá v tlaku na ně znovu zavádět pracovní vyučování, které bylo ve většině ZŠ zrušeno. Soutěž představuje pro učitele smysluplný program, který žáci nadšeně vítají. Soutěž letos proběhla jednou, podruhé se bude konat 29. 6. 2017.

Co plánujete do budoucna?
Všechny tři soutěže jsou pro školy velice výhodné. Snažíme se s nimi v NTM navázat hlubší a trvalejší kontakt. V loňském roce jsem otevřel prostor i pro širokou kutilskou veřejnost v rámci kategorie „Ostatní“. Zde je ovšem problém s propagací. Tato kategorie se ukázala jako nejvýhodnější pro vysokoškoláky z řad bývalých středoškolských účastníků soutěží. Někteří přecházejí ze Stirlingova motoru na náročnější parní motor, což je skvělé. Je na tom vidět, že je soutěže baví a své technické znalosti i schopnosti posouvají kupředu.

Newsletter

Pravidelné novinky ze soutěže a světa šetrného zacházení s energiemi

© E.ON Energie, a.s 2017