Naše stránky přizpůsobujeme podle toho, o které služby jste projevili zájem, a také sledujeme využití našich stránek. K těmto účelům používáme cookies a obdobné technologie, včetně cookies třetích stran. Kliknutí na tlačítko „Rozumím“ nebo pokračování v používání našich stránek bez vypnutí těchto funkcí vnímáme jako udělení souhlasu také s využíváním cookies a předáním údajů o vašem chování na webu reklamním a sociálním sítím pro zobrazení cílené reklamy na dalších webech. Tyto funkce můžete vypnout a souhlas odvolat v sekci „Ochrana osobních údajů“.

Čistý vzduch a kde ho vzít

Rad, co jíst a pít, najdeme všude kolem sebe desítky. O tom, co dýcháme, se ale dozvídáme většinou pouze ze zpráv o počasí, kde většina z nás údaje o ozonu a polétavém prachu s nezájmem ignoruje. Máloco je přitom pro naše zdraví a kvalitu života tak důležité, jako čistý vzduch.


Když změříme, co naším tělem denně prochází, zjistíme, že nápojů požijeme zhruba 2–3 kg a jídla asi o polovinu méně. Vzduch, který naše plíce profiltrují, ale váží desetkrát tolik a jeho kvalita se na fungování lidského organismu velmi výrazně projevuje. Podle studie publikované na začátku letošního března v Journal of Cardiovascular Research ztratí každý člověk v důsledku znečištění ovzduší v průměru skoro 3 roky života. Špatná kvalita vzduchu má tedy na naše zdraví větší dopad než kouření (to v celosvětovém průměru krátí očekávanou délku života zhruba o 2 roky a 2 měsíce), násilí a zločiny (asi 4 měsíce), nebo nakažlivé nemoci (cca 7 měsíců). Pokud by se nám nějakým způsobem podařilo odstranit stále rostoucí znečištění ovzduší, zachránili bychom každý rok pět a půl milionu lidí.

Čistý vzduch a kde ho vzít_1

Neměli bychom si v žádném případě namlouvat, že tato čísla jsou výsledkem celosvětového průměru, který kazí situace v omezených územích jižní a jihovýchodní Asie a Středního východu. V Pákistánu, Indii a dalších zemích těchto regionů je sice stav ovzduší doslova katastrofální a například vzduch v Novém Dillí je v zimních měsících stejně nebezpečný jako vykouření 50 cigaret denně, ale i v EU každý rok předčasně zemře na nemoci související se špatným ovzduším kolem 400 000 obyvatel, tedy desetinásobek obětí dopravních nehod. Dalších šest a půl milionu lidí kvůli znečištění onemocní chorobami, jako je astma, bronchitida nebo poruchami respirační či oběhové soustavy. Znečištění vzduchu stejně jako nás postihuje i přírodu. Jeho důsledky trpí skoro 2/3 evropských ekosystémů.

Čistý vzduch a kde ho vzít_infobox_4

Co je ve vzduchu a jak se to měří

Látek znečišťujících vzduch je bohužel bezpočet a složení a koncentrace emisí škodlivin se během času mění. Koncem 20. století byl například hlavní znečišťující látkou oxid siřičitý, jehož koncentrace začaly v ovzduší klesat až díky odsiřování a ukončování provozu tepelných elektráren. Dnes mezi nejproblematičtější znečišťující látky patří kromě SO2 polétavý prach (sledují se koncentrace částic o velikosti 10 a 2,5 mikrometrů), oxidy dusíku, benzen a přízemní ozon. Měření jejich koncentrací probíhá na několika úrovních. Největší nadhled mají satelity, díky kterým dnes můžeme například sledovat, jak utlumení továren v Číně vylepšilo tamější ovzduší. Na oběžné dráze jich krouží několik, mezi nejmodernější patří Sentinel-5P Evropské kosmické agentury ESA. Jeho detektory dokážou zaměřit elektromagnetické záření z území v rozlišení až 3,5 × 7 km, přesně zanalyzovat jeho vlnové délky a odhalit, jaké chemické látky se v ovzduší nachází.

Čistý vzduch a kde ho vzít_2

Zatímco shora hlídají ovzduší satelity, ze země jeho kvalitu sleduje síť automatických imisních monitorovacích stanic. Tu naši spravuje Český hydrometeorologický ústav, který většinu z celkem 192 stanic vlastní (několik stanic patří zdravotním ústavům, univerzitám a výrobcům energií). Největší hustota stanic je v oblastech s největším znečištěním, tedy v Moravskoslezském, Ústeckém a Libereckém kraji, kde byly původně instalovány pro monitoring oxidu siřičitého. Dnes jsou měřicí stanice rozmístěny po celé republice. Měří koncentrace všech hlavních polutantů a umožňují i nárazový sběr vzorků těžkých kovů, těkavých látek a dalších nečistot. ČHMÚ také zpracovává a oznamuje tzv. Index kvality ovzduší, týkající se aktuálního stavu v jednotlivých městech.

Čistý vzduch a kde ho vzít_infobox_1

Škodliviny, které stupně indexu ovlivňují, se během roku liší. V zimním období od října do konce března jde o koncentraci prachových částic o velikosti 10 mikrometrů (index PM10), v letním období k nim ještě přibývá přízemní ozon. Při překročení přijatelných koncentrací může ČHMÚ pomocí Smogového varovného systému vyhlásit v jedné z patnácti oblastí smogovou situaci a regulaci.

Zlepšovat může každý z nás

Na zlepšování kvality ovzduší se zaměřuje řada plánů. Může jít o nadnárodní iniciativy, jako je velký evropský program Čistý vzduch pro Evropu, ale i o opatření v rámci jednotlivých států či měst. Například Finsko vděčí za svůj čistý vzduch masivním investicím do elektromobility, podpoře hromadné dopravy a přísnému omezováním automobilové dopravy ve městech. Velká finská města včetně Helsinek chtějí být do roku 2025 zcela bez automobilů.

Možnost ovlivňovat čistotu vzduchu mají ale i jednotlivci, a to dokonce velmi výrazně. Ačkoliv se to může zdát neuvěřitelné, jedním z největších zdrojů znečištění jsou domácí topeniště na tuhá paliva, hlavně staré litinové kotle určené ke spalování černého uhlí a koksu, ve kterých se topí uhlím hnědým nebo uhlím nesprávné zrnitosti. Na celkových emisích prachových částic se podílí ze 78 %, a na emisích benzo(a)pyrenu dokonce z 98 %. Paradoxně proto může být kvalita vzduchu v některých venkovských oblastech horší než ve velkých městech.

Čistý vzduch a kde ho vzít_3

Když výzkumníci z Laboratoře pro studium kvality ovzduší Přírodovědecké fakulty UK prováděli měření v okolí šumavské Železné rudy, zjistili, že zde průměrné koncentrace škodlivin mnohonásobně překračují hodnoty nastavené pro smogovou situaci. K „zamoření“ vzduchu v obci stačí osm až deset kotlů, ve kterých se špatně topí, a v místech přímo dotčených kouřem z nekvalitních topenišť jsou pak limity běžně překračovány až čtyřicetkrát. Před vzduchem horším, než je v těsné blízkosti komínů tepelných elektráren, neochrání ani zavřená plastová okna. Měřením bylo zjištěno, že po nějakém čase se přes ně dovnitř dostane až 60 % venkovního znečištění.

Čistý vzduch a kde ho vzít_infobox_2

Pokud tedy chcete přispět k tomu, aby se nám všem lépe dýchalo, nejlepší cestou je pořídit si nový kotel. Pokud ho máte, můžete omezit jízdy autem, podpořit programy výsadby stromů kolem komunikací nebo nakupovat potraviny od zemědělců, kteří dbají o udržitelnost krajiny. Neděláte to jen pro sebe, ale hlavně pro své děti. Sledování účinnosti opatření pro zlepšení ovzduší totiž prokázalo, že pozitivní i negativní vývoj se promítá do horizontu i několika desetiletí.

I vy můžete šetřit přírodu! Vyzkoušejte zelenou elektřinu z obnovitelných zdrojů od E.ONu!

Další články